Dřevo je buněčný heterogenní materiál, který vykazuje vysoký stupeň anizotropie. Jeho chování je nelineární, zejména při tlakovém zatížení. V drtivé většině případů se pro deformačně–napěťovou analýzu dřeva používá homogenní, ortotropní, elastický nebo elasto–plastický model materiálu. Heterogenita tohoto materiálu je nahodilá a bylo by ji obtížné do analýzy zahrnout. Z tohoto důvodu se výpočtový model homogenizuje. Ortotropní znamená, že vykazuje odlišné chování ve třech navzájem kolmých směrech. V našem případě ve směru osovém L, radiálním R a obvodovém T.
Pro predikci iniciace a následného šíření porušení mohou být použity dva základní typy modelů. Jedním z nich je svázaný model, u kterého se poškození a elastická nebo elasto–plastická deformace ovlivňují navzájem. Dalším typem je model nesvázaný, u kterého je poškození závislé pouze na deformaci, která není zpětně ovlivňována poškozením. Porušení se nejčastěji modeluje pomocí explicitní MKP, kde je růst trhliny realizován pomocí mazání prvků (viz obrázek).
