Fotogrammetrická technika (ze zkratky DIC, tedy Digital Image Correlation) se stává důležitou a bezkontaktní metodou měření používanou k měření a vyhodnocování deformací při dynamickém zatížení.
Metoda DIC spočívá v zaznamenávání a analýze posunutí a deformačních polí na povrchu testovaného objektu za použití korelace digitálních obrazů testovaného objektu zaznamenaného při jeho přemístění, nebo deformaci.
Přemístění a deformace DIC lze měřit pomocí systému jedné, dvou nebo více kamer. Použití jedné kamery umožňuje určit posuny a deformace testovaného vzorku pouze v rovině rovnoběžné s rovinou obrazu maticové kamery. Při použití nejméně dvou kamer pro záznam obrazu testovaného objektu v různých směrech, je možné měřit posuny a deformace v trojrozměrném prostoru.
Algoritmus používaný pro analýzu obrazu se skládá ze tří základních kroků:
- Digitální kamera systému, která analyzuje oblast vzorku, vyhledává charakteristické body, které se stávají referenčními body pro virtuální síť a pro diskretizaci analyzované oblasti.
- Na základě zaznamenaných změn ve vzdálenosti mezi body a číselným vyhodnocením je vytvořena mapa vytažení a deformace pro celý povrch materiálu pozorovaného kamerou.
- Pro metodu DIC se používají dva modely odhadu:
- Normalizovaná křížová korelace (NCC)
- Nejmenší-čtverečky odpovídající (LSM)
